Nemusí to být perfektní, aby to bylo dobré

A ne, nejde o pouhý vzpomínkový optimismus (na který mám mimochodem stejně silnou alergii jako na pozdně letní pyly). Internetová éra nás nutí být neustále dostupní a existovat v nekonečném shonu, a ještě k tomu nás vystavuje nadlidskému náporu přebytečných informací.

Život nás smrtelníků byl vždycky darda, koneckonců vyrovnávání se s ním se odráží už v sumerském eposu o Gilgamešovi. Moderní doba nám přinesla pozitiva v podobě prudkého poklesu dětské úmrtnosti nebo vzestupu životní úrovně – ale zároveň na nás nakládá břemeno, pod kterým by se dost možná zhroutil nejen Gilgameš, ale i Achilles s Herculem dohromady.

Jednu z možných odpovědí nabízí britský novinář Oliver Burkeman. Nejdřív nás v Melvilu nadchla jeho knížka Čtyři tisíce týdnů: Time management pro smrtelníky, a teď i jeho novinka Meditace pro smrtelníky: Najděte své limity a vytoužený klid za 28 dní. 

Většina receptů na to, jak si srovnat život a dosáhnout nad ním kontroly, spočívá v ezo radách nebo v ultraorganizovaných self-help strategiích. Burkeman nabízí jinou cestu, postavenou na zdánlivě pesimistickém faktu: onoho vytouženého dne, kdy si svůj život perfektně uspořádáte, SE NIKDY NEDOČKÁTE. 

Tedy nedokonalý a všemožně limitovaný tvor. A budete se divit, jak snadno si pak v životě dokážete vybírat opravdové priority a užívat si je.

Jeden Burkemanův tip za všechny. Až se budete příště chystat na přijetí návštěvy, uberte trochu s přípravou. 

Nikde není psáno, že musíte mít doma perfektně vysmýčeno a navařeno. Jde vám o to ukázat Potěmkinovu vesnici, nebo setkat se s přáteli? Tak proč z toho dělat stresující událost?

V redakci jsme se tento přístup (scruffy hospitality) rozhodli překládat jako nedbalou pohostinnost. Překladatelských oříšků byla ostatně v knize celá hromada. A jeden z nejtěžších se týkal jejího názvu. 

V originále Burkeman knížku pojmenoval Meditations for Mortals, čímž taky odkazoval na Meditations Marca Aurelia. Jenže na zažitý český překlad ikonického díla římského císaře, tedy Hovory k sobě, hříčka nešla dobře naroubovat. V Hovorech ke smrtelníkům by se vytratil onen meditativní aspekt, a navíc by to znělo jako sbírka pohřebních proslovů. 

Doufám že se vám náš finální favorit v podobě Meditací pro smrtelníky líbí. Ale hlavně že si tuhle nepříliš rozsáhlou, úlevnou a vtipnou knížku přečtete. S Tomášem Baránkem, spolunakladatelem Melvilu, jsme totiž po podobné filozofii pro člověka v 21. století pátrali už roky. 

Marek Vlha, šéfredaktor