Slepá místa medicíny: o jistotě, která může bolet
Kniha Slepá místa medicíny až nepříjemně přesně popisuje situace, kterých se většina z nás tak trochu bojí. Okamžiky, kdy fakta, odbornost a kritické myšlení nepomohou, protože zůstávají na druhé koleji. Třeba při rutinním podávání antibiotik, ignorování varovných důkazů o přenosu HIV krví nebo zatracování vajec kvůli údajnému zvyšování cholesterolu.
Přitom nejde o to, že by medicína „nevěděla“.
Problém je, že si je často až příliš jistá.
Medicína zachraňuje životy
Jednu věc je dobré říct hned na začátku. Slepá místa medicíny nejsou útokem na západní vědu.
Naopak!
Autor knihy a lékař Marty Makary působil ve vedení Světové zdravotnické organizace, je členem americké Národní akademie medicíny a patří k předním hlasům prosazujícím větší transparentnost a inovace ve zdravotní péči.
Slepá místa medicíny napsal s respektem k vědě a své čtenáře vyzývá, aby nezapomněli, co je v ní nejdůležitější. Otevřená mysl, pochybování, ověřování a ochota měnit názor.
Slepé skvrny: perfektní název pro dvě knihy
Kniha v originálu nese název Blind spots – tedy slepé skvrny.
Slepá skvrna je místo na sítnici, kde zrakový nerv vstupuje do oka a ještě neobsahuje světločivé buňky. Na toto místo tedy nevidí ani zdravý člověk. Ale neví o tom – mozek obraz automaticky doplní.
Mozek si zkrátka domýšlí, co si myslí, že ví.
A přesně o tom tahle kniha je!
Marty Makary popisuje případy, kde se odborný konsenzus změnil v dogma, přestaly se klást otázky a špatná interpretace dat vedla k chybám, na které doplácejí celé generace.
„I chytří a motivovaní lidé mají sklon vytvářet si slepá místa… Makaryho kniha představuje hluboký ponor do lidské tendence bránit se novým myšlenkám a zároveň průvodce k nezkreslené objektivitě. Přitom vás seznámí s lékařskými výzkumy, které zpochybňují konvenční představy a mění naše chápání zdraví.“
Stejný princip stojí i za skvělou knihou sociologa Daniela Prokopa – jen v kontextu chudoby, vzdělávání a populismu v české společnosti. A ten si název Slepé skvrny zabral o sedm let dřív.
V týmu vedeném odpovědnou redaktorkou Vendulou Kusou jsme tedy zvažovali Slepá nebo Bílá místa. Bílá ale u části redakce vyvolávala jiné konotace, než bychom chtěli. Zůstala tedy Slepá místa. A pro jistotu jsme doplnili medicínu, aby bylo na první pohled jasné, kam kniha patří.
Obálka: od stetoskopu k testu zraku
U obálky jsme měli jasno v jedné věci – stetoskop z originálu nechceme. Použila ho už řada zahraničních vydání a nám v českém názvu chybělo písmeno O, na kterém byl vizuální vtip postavený.
Vzniklo tedy několik interních návrhů. Některé fungovaly, jiné působily až příliš depresivně.
Grafik Tomáš Cikán nakonec přišel s návrhem vycházejícím ze Snellenovy tabule, tedy známé diagnostické pomůcky pro určení zrakové ostrosti. A bylo jasno – tenhle motiv je rozeznatelný na první pohled a navíc přesně vystihuje podstatu knihy.
Neznalost není hlavní problém
Marty Makary ve své knize ukazuje, že medicína je silný nástroj, ale nejlépe funguje tehdy, když mu rozumíme.
Proto se ptejme, zajímejme se a nenechme rozhodování o vlastním zdraví jen na autoritách.
Největší riziko totiž není neznalost – ale slepá důvěra.
Jana Prochásková
