Kniha, o které se vám ani nesnilo!

Milé čtenářky, milí čtenáři,

už dávno předtím, než jsme uvažovali o vydání knihy Proč sníme, jsem byl přesvědčen, že sny jsou úžasná záležitost. Sám si je pamatuji často. 

Přiznám se ale, že některé mi nejsou ani trochu příjemné; a jako naschvál, právě ty se mi nejčastěji opakují. Například, že mi nebrzdí brzdy v autě, vypadávají mi zuby, někdo blízký umírá nebo jsem opět ve škole a nejsem připraven na test – ano, i po tolika letech! 

Dokonce i v erotických snech se občas dostávám do situací, ze kterých mi po probuzení není úplně veselo. Hlavou mi prolétne obraz Sigmunda Freuda a otázka: Je se mnou něco špatně?!

V září 2024 se však konečně začítám do rukopisu autora, který na sny pohlíží pohledem současné neurovědy, a nestačím zírat, jak málo jsem toho o své vlastní mysli věděl. 

Spousta výzkumů o snech i našem mozku (autor je totiž zkušený neurochirurg) mě překvapila, ale také uklidnila, protože jsem poprvé v životě dostal vědeckou odpověď na to, co je a není normální, a proč se to v mé hlavě nejspíš děje. 

Mimo jiné jsem se dozvěděl, že nevěra ve snu nesignalizuje nešťastný vztah nebo nenaplněné potřeby (uf!). Velmi dostupný návod, jak i noční můry transformovat v neškodné sny (právě testuji). Nebo že reklama ve snech není sci-fi a firmy už tyto možnosti úspěšně zkoušejí (děkuji, nechci).

Zkrátka, kniha je plná poznatků o snech a jejich spojitosti s naším duševním zdravím, traumaty i vztahy. A pokud se Proč spíme Matta Walkera stalo základní biblí o spánku, pak Rahul Jandial právě dokázal totéž se sny a tím, jak se díky nim můžeme rozvíjet. 

Třeba formou lucidního snění, které už nějakou dobu „trénuji“, a mohu tedy z vlastní zkušenosti prohlásit, že když se to povede, tak máloco se tomu zážitku vyrovná. 

Dlouho si ani nepamatuji knihu, která by nabízela tolik informací, překvapení a sebereflexe, a přitom jsem ji přečetl rychleji než kdejakou beletrii. Věřím proto, že i vy to budete mít stejně.

Jan Škrlant