Jak přišel o peníze miliardář Karel Janeček? Proč zkrachovala restaurace pražskému kavárníkovi Ondrovi Kobzovi? Proč má Aňa Geislerová jen základku?

Nepoděláš, nevyděláš aneb jak se nepodělat, když se něco podělá: poučení z šedesáti skutečných příběhů českých podnikatelů, ředitelů, investorů, tvůrců, umělců, sportovců, všeumělů a dobrodruhů.

Kniha vychází z populární série pravidelných setkání a přednášek FuckUp Nights, během kterých známé osobnosti v deseti minutách mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o věcech, co se zrovna dvakrát nepovedly. Jedná se o celosvětové hnutí s původem v Mexiku, kde se v roce 2013 první FuckUp Night uskutečnila. Dnes se koná každý měsíc ve více než 130 metropolích světa včetně českých měst. Setkání mají za cíl především oslavit neúspěch, jakožto zcela přirozenou a přínosnou součást lidského života.

Tomáše Studeník, zakladatel české verze Fuckup Nights Prague, ve své knize vycházející v naší edici Hvězdy šťavnatě převypráví a komentuje ty nejšťavnatější příběhy osobností, s nimiž se za několik let večerů Fuckup Nights setkal. Dozvíte se tak, co si z daného průšvihu odnesly a co by dnes třeba udělaly jinak, a v ideálním případě se poučíte dřív, než byste se sami vydali podobnou cestou.

Mindfulness – významný fenomén oslovující v poslední době čím dál tím větší část západní společnosti od jednotlivců po korporátní sféru. Například časopis Time mu nedávno věnoval hlavní téma na titulní stránce s příhodným názvem Mindful Revolution.

Téma meditace, které mělo do sedmdesátých let minulého století nálepku esoteriky a bylo spojováno téměř výhradně východními náboženskými systémy, v posledních letech vstoupilo hlavním vchodem do západní vystresované kultury. Mindfulness a meditace, jinak řečeno duševní trénink zaměřený na rozvíjení pozornosti k prožívání přítomného okamžiku, se stávají součástí lékařské a psychologické praxe, stejně jako do škol, vrcholového sportu, armády či do kultury nadnárodních firem (mimo jiné firem jako Google, Twitter a dalších). Meditaci dnes praktikuje mnoho známých osobností politiky, kultury či sportu (mimo jiné Bill Clinton, Al Gore, Clint Eastwood, Richard Gere či ragbista Jonny Wilkinson).

Život samá pohroma je zásadní kniha tohoto oboru, a ač vyšla v prvním vydání už před pětadvaceti lety, loni byla znovu zásadně revidována a doplněna o nejnovější poznatky z výzkumů i z autorovy praxe. Její nejnovější reedice vyjde v češtině vůbec poprvé u nás začátkem příštího roku. Kniha obsahuje kromě poutavého úvodu do problematiky také postupy, jak pracovat s vlastní myslí, postavené na Kabat-Zinnově dlouholetém a uznávaném protistresovém programu MBSR a bude doplněna o zvukový materiál.

Nová kniha autora bestselleru Zbraně vlivu, kde nejcitovanější sociální psycholog dneška představuje nejnovější poznatky z oboru ovlivňování a přesvědčování. Vše postavené na výzkumu. Na metodách úspěšných mistrů vlivu a přesvědčování ukazuje, že nemusíte nutně změnit postoje či přesvědčení svých posluchačů – stačí správně posunout pozornost publika těsně předtím, než od něj budete chtít žádoucí reakci.

Ať už je vám dvacet, čtyřicet nebo šedesát let, mnozí z vás pravděpodobně stále hledáte odpověď na onu věčnou otázku: Čím jednou budu? Možná potřebujete pomoci zjistit, co chcete – a jak toho dosáhnout.

V knize Superprognózy Tetlock (s novinářem Danem Gardnerem jako spoluautorem) nabízejí mistrovské dílo o předpovídání, které těží z desítek let výzkumů a také z výsledků velké prognostické soutěže, dotované americkou vládou. Projekt Dobrý úsudek (Good Judgement Project) angažoval desítky tisíc obyčejných lidí – včetně brooklynského filmaře, instalatéra v důchodu či bývalé tanečnice –, kteří dostali jediný úkol: předpovídat světové události. Někteří z dobrovolníků v tom byli neuvěřitelně dobří. Porazili nejen ostatní účastníky experimentu, ale i akademické experty, kolektivní úsudek finančních trhů, a dokonce byli lepší než analytici zpravodajských služeb s přístupem k tajným informacím. Autoři je nazvali „superpředpovídači“.