Jak se stresovat zdravěji? 

Milé čtenářky, milí čtenáři,

ruku na srdce, jak často dokážete opravdu odpočívat? A jak často cítíte takové lehké napětí, které vás nutí spěchat nebo neustále přemýšlet o tom, co vás ten den čeká, jestli jste na něco nezapomněli, nebo co by se dělo, kdyby…?

Můžete hádat, která varianta převažuje u mě. Já zase hádám, že v tom nejsem sám. 

I výzkumy totiž ukazují, že většina z nás se cítí pod velkým tlakem a tento pocit se poslední dekády neustále zvětšuje. Že zkrátka žijeme v náročné době, kdy nás od ranního otevření očí až do okamžiku, kdy je večer zamhouříme, nepřetržitě bombardují stresové spouštěče.

Jak z toho ven? Elissa Epel, uznávaná specialistka na well-being a optimální stárnutí, mi nyní ukázala, že odpovědí nejsou zázračné pilulky nebo půlroční retreat v buddhistickém klášteře. 

Odpověď je mnohem realističtější – že stresu se nikdy nemůžeme úplně vyhnout. Můžeme jej ale přijmout, naučit se s ním správně pracovat a transformovat jej ke svému prospěchu pomocí jednoduchých cvičení, které jsou dostupné pro všechny z nás.

Přiznám se tedy, že její novinku Zhluboka se nadechni jsem doslova „zhltnul“ za dvě dopoledne a nyní se postupně vracím k jednotlivým úkolům a praktikám, které pro snižování chronického napětí doporučuje. Mimo jiné záměrně se vystavovat stresu akutnímu (otužování, cvičení, řízené zádrže dechu a další). 

Dlouhodobá práce a tvorba návyků, která mě nyní čeká, je jedna věc. Už jen dočíst se, jak si lze brát ze stresu pozitivní energii místo vyčerpávajícího pocitu ohrožení nebo že pozitivní přístup ke stresu mě bude prokazatelně méně ohrožovat na zdraví, je však celkem osvobozující. 

A věděli jste, že stresovat se z něčeho ještě předtím, než to nastane, vám poté nepomůže zvládnout danou situaci lépe? Prostě se jen stresujete zbytečně dvakrát. 

Nebo že dokonce existuje i jev nazývaný „e-mailová apnoe“, kdy při otevírání e-mailové schránky pravděpodobně zadržíme dech. 

Podobných výzkumů, praktických tipů i mnohých osobních příběhů je kniha plná a já jsem díky nim pochopil, že se stresem jako takovým je výhodnější být kamarád a naučit se s ním žít než proti němu bojovat. Že ho v životě do určité míry vlastně potřebujeme.

Pochopil jsem, že mnohdy ve vypjaté situaci stačí začít tím, že se zhluboka nadechneme. 

Jan Škrlant