Tip:
Nakupte ještě za dalších 750 Kč (za 750 Kč a výše) a získáte nárok na poštovné v ČR zdarma.
Také často slýcháváte nářky a stesky nad úpadkem češtiny? Všechno je to jinak. Čeština nechřadne, ale naopak vzkvétá, a obohacuje se přitom jak prvky domácími, tak přejatými. Důkazem je on-line slovník Čeština 2.0, do kterého už deset let přidávají originální česká slova samotní uživatelé, chcete-li „vlastníci“ jazyka.
Za ty roky se Čeština 2.0 stala hřištěm pro všechny jazykové hračičky. Díky nim novotvary ani další slova jen tak nezapadnou, nýbrž s námi zůstanou napořád jako svědkové doby, ve které jsme žili. Z tisíců on-line hesel se do knihy Hacknutá čeština vešlo přes 3000 výrazů, které s jazykovou kreativitou i vtipem popisují vše od politiky přes sportovní události až po každodenní život.
Slovník hacknuté češtiny si rozhodně užijete a navíc si díky němu obohatíte slovní zásobu. Zjistíte, kdo je krachonoš, vadína, surikata, řvoused nebo kontokorentiér, co obnáší mít čvančary, memopauzu, chcavenku či kurvítko a co znamená jet haldy, milošekunda, nánotechnologie, alzaheimer nebo třeba benevtip.
Kromě slovníkového „best of“ v knize najdete taky povídání zakladatele slovníku Martina Kavky s devíti osobnostmi, pro něž je současná čeština pracovním nástrojem. O tom, jak si s jazykem hrají a jaké v nich vzbuzuje emoce, vyprávějí blogerka, copywriterka a markeťačka Michelle Losekoot, lektor tvůrčího psaní René Nekuda, herec Jan Zadražil, básník a twitřan Petr Kukal, překladatelka Anežka Charvátová, sloganistka Lenka Papřoková, stand-up komik Pavel Tomeš, lingvistka Michaela Lišková a jazykozpytec Jiří Marvan.
Jak přišel o peníze miliardář Karel Janeček? Co přinesl zpackaný vědecký experiment české vědkyně s doktorátem z Oxfordu Kateřině Falk? Proč zkrachovala restaurace pražskému kavárníkovi Ondrovi Kobzovi?
Nepoděláš, nevyděláš aneb jak se nepodělat, když se něco podělá: poučení z šedesáti skutečných příběhů českých podnikatelů, ředitelů, investorů, tvůrců, umělců, sportovců, všeumělů a dobrodruhů.
Kniha vychází z populární série pravidelných setkání a přednášek FuckUp Nights, během kterých známé osobnosti v deseti minutách mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o věcech, co se zrovna dvakrát nepovedly. Jedná se o celosvětové hnutí s původem v Mexiku, kde se v roce 2013 první FuckUp Night uskutečnila. Dnes se koná každý měsíc ve více než 130 metropolích světa včetně českých měst. Setkání mají za cíl především oslavit neúspěch, jakožto zcela přirozenou a přínosnou součást lidského života.
Tomáše Studeník, zakladatel české verze Fuckup Nights Prague, ve své knize vycházející v naší edici Hvězdy šťavnatě převypráví a komentuje ty nejšťavnatější příběhy osobností, s nimiž se za několik let večerů Fuckup Nights setkal. Dozvíte se tak, co si z daného průšvihu odnesly a co by dnes třeba udělaly jinak, a v ideálním případě se poučíte dřív, než byste se sami vydali podobnou cestou.
Všichni chceme pro své děti to nejlepší. Milujeme je a chceme, aby žily šťastně a spokojeně ještě dlouho poté, co my už tady nebudeme. Děláme pro ně, co můžeme. Ale když uvažujeme, jak těchto úctyhodných cílů dosáhnout, uchylujeme se k několika mylným předpokladům:
Mylný předpoklad č. 1: K úspěchu vede úzká stezka a nedej bože, aby z ní naše dítě sešlo. V sázce je příliš mnoho.
Mylný předpoklad č. 2: Pro úspěch v životě je klíčové být úspěšný ve škole. Bude jen několik vítězů, ale hodně poražených.
Mylný předpoklad č. 3: Budeme-li na děti víc nakládat, budou z nich v dospělosti schopnější a úspěšnější lidé.
Mylný předpoklad č. 4: Svět je nebezpečnější než kdy dříve. Je potřeba mít děti stále pod dohledem, aby si něco neudělaly nebo se nějak špatně nerozhodly.
Poznáváte se?
Mnozí rodiče asi instinktivně chápou, že tyto předpoklady nejsou správné, jenže pod tlakem přátel, školy nebo ostatních rodičů se správné tušení rozplyne a zůstane jen snaha zajistit, aby dítě nezůstalo pozadu a nepřidapalo si méněcenné. V důsledku tohoto společenského tlaku se v ordinaci klinického neuropsychologa Williama Stixruda a také v elitních kurzech připravujících studenty na testy Neda Johnsona začalo objevovat stále více úzkostných, depresivních a demotivovaných dětí. Autoři se seznámili na konferenci, kde oba přednášeli, a začali spolupracovat: „K tématu kontroly nad životem jsme se dostali přes výzkumy týkající se stresu a studie motivace. Sledujeme je, protože se u svých dětských klientů snažíme minimalizovat dopady stresu na jejich výkon a duševní zdraví. Chceme je dovést ke zdravé míře sebemotivace – něco mezi nadměrným perfekcionismem a apatickým „tak už mě pusťte na počítač“. Zjistili jsme, že zdravá míra kontroly souvisí prakticky se vším, co bychom pro své děti chtěli – aby byly tělesně i duševně zdravé, měly úspěch ve škole a zároveň byly šťastné.“
Jak ale nalézt správnou míru mezi přílišnou volností a „rodičem vrtulníkem" (helicopter parent)? Kniha Dítě na vlastní pohon vás seznámí nejen s posledními výzkumy z neurovědy a vývojové psychologie, doplněnými bohatými zkušenostmi z praxe, ale přesvědčí vás, že je mnohem výhodnější chovat se jako konzultant svých dětí, než jako šéf nebo manažer. Nabídne možnosti, jak dětem pomoci najít jejich vnitřní motivaci. Poradí, jak řešit situace v komunikaci se školou. Pomůže se stanovením rozumné míry používání technologií. Zodpoví důležité otázky týkající se autismu a ADHD. Popisuje, jak doma vytvořit pohodové prostředí, což je jedna z nejlepších věcí, které můžete pro své děti, rodinu i sebe udělat… Důležité je poskytnout svým dětem zdravou míru autonomie a udržovat tuto zdravou míru autonomie také v sobě. Je to snadnější, než si myslíte.
Děláte dobře, že čtete!
