Tip:
Nakupte ještě za dalších 750 Kč (za 750 Kč a výše) a získáte nárok na poštovné v ČR zdarma.
Okamžitý bestseller New York Times
#1 Wall Street Journal Business
Okamžitý bestseller Washington Post
Všichni víme, že správné načasování je zásadní: pro podání výkonu, uzavření skvělého obchodu, plánování studia, vztahových rozhodnutí... Vlastně celý náš život je sledem neustálých rozhodnutí a navzdory jejich důležitosti si správný rozvrh toho KDY vytváříme spíše intuitivně či odhadem.
Správné načasování je považováno za umění. Však znáte rčení „umět být na správném místě v správný čas“... A Daniel Pink jde ještě hlouběji – ukazuje nám, že načasování je věda. Základ jeho poznatků vychází z výzkumů v oblasti psychologie, biologie a ekonomie, výsledkem je poznání, jak rozpoznat své biorytmy a optimálně je ve svém životě i práci používat. A dozvíme se mnohem více – jak naplánovat přestávky, aby opravdu zlepšily výkon, jak odhalení skrytých vzorců běžných dní zajistí ideální rozvrh dne a nebo proč bychom se měli vyhnout začátku hospitalizace v odpoledních hodinách. A co teprve správné načasování podání výpovědi, změnu kariéry, nebo vstupu do manželství!
Kniha je plná fascinujících poznatků, podaných zábavnou formou a se spoustou praktických výstupů, které vám pomohou žít bohatší a naplněnější život. A ano, nový denní plán zahrnuje i krátkého šlofíka :)
...Synchronie má vliv dokonce i na etičnost našeho chování. V roce 2014 popsali dva vědci jev, který nazvali „efekt ranní morálky“. Ukázalo se, že lidé ráno lžou a podvádějí méně často než později během dne. Z následného výzkumu ale vyplynulo, že jedno z vysvětlení tohoto jevu tkví jednoduše v tom, že většina lidí patří k rannímu nebo střednímu chronotypu. Započtěte faktor sovovitosti a objeví se jemnější nuance. Ano, u ranních ptáčat k efektu ranní morálky dochází. Ale noční sovy se chovají etičtěji večer než ráno. „Soulad mezi chronotypem člověka a denní dobou představuje úplnější prediktor etického chování než samotná denní doba,“ píší autoři.
Krátce řečeno, všichni prožíváme den ve třech fázích – vrchol, propad a návrat vzhůru. Přibližně tři čtvrtiny z nás (skřivani a třetí ptáci) zažívají tyto fáze v uvedeném pořadí. Ale zhruba jeden ze čtyř lidí, jehož geny či věk řadí k nočním sovám, vnímá během dne spíše opačný rytmus – mírná obnova sil, propad a vrchol.
Od Daniela H. Pinka již u nás vyšlo Prodávat je lidské.
Co kdybyste zjistili, že všichni máme ve svých životech elixír mládí, krásy, štíhlého těla, zdraví, chytrosti a dobré nálady? A že není nic snazšího, než jej použít: naučit se pořádně spát!
Profesor neurologie a psychologie Univerzity v Berkeley, Matthew Walker, který vede tamější spánkovou laboratoř (Center for Human Sleep Science) od základu prozkoumal tajemství spánku a jeho vliv na náš život. Walker se ptá: proč příroda stále nutí trávit téměř všechny živočichy denně tolik času v bezbranném stavu? Jakou tak zásadní evoluční výhodu spánek přináší, že to vyvažuje jeho rizika? Odpověď je prostá: ta výhoda není jedna, je jich nespočet, a všechny dohromady zajišťují naši existenci. Připravte se, že po přečtení této knihy se už neodvážíte svůj spánek zanedbávat…
Přesto mnozí máme spánek za ztrátu času a podceňují ho i média. Vždyť kolik jste už toho četli o výživě nebo sexu, ale kolik o drtivých dopadech dlouhodobého mírného nedostatku spánku? Podle Walkera je osm hodin čistého spánku pro většinu populace naprosté minimum, z čehož plyne, že zhruba osmdesát procent z nás žije ve spánkové deprivaci. Důkazy o tom, co to způsobuje jednotlivci i společnosti jako celku, stále přibývají a v knize je najdete pěkně pohromadě.
Naopak poučeným spáčům přináší spaní kvalitní život a konkurenční výhodu. Zajišťuje efektivní schopnost učit se, pamatovat si a uvažovat logicky. Vyrovnává emoce, správnou funkci imunity, metabolismu, reguluje chuť k jídlu a hladiny hormonů, působí jako zásadní prevence cukrovky, srdečních chorob i Alzheimera. Neméně důležité jsou i sny: zpracovávají běžné emocionální zážitky ze dne a systematicky obrušují traumatické vzpomínky. Navíc nejen podporují, ale de facto umožňují kreativitu. Díky dlouholetému výzkumu profesora Walkera se dozvíte, co dělá s vaším spánkem alkohol a kofein (to se vám líbit nebude), co se doopravdy děje během REM fáze, proč se spánkové rytmy během života mění a jak v jednotlivých životních fázích zapracovat na zlepšení spánku, potlačení nespavosti a spánkové deprivace.
Kniha je také manifestem apelujícím na firmy, instituce a vlády, aby byl vliv spánku nově vnímán jako zásadní aspekt ovlivňující zdraví a pracovní výkon.
Jak přišel o peníze miliardář Karel Janeček? Co přinesl zpackaný vědecký experiment české vědkyně s doktorátem z Oxfordu Kateřině Falk? Proč zkrachovala restaurace pražskému kavárníkovi Ondrovi Kobzovi?
Nepoděláš, nevyděláš aneb jak se nepodělat, když se něco podělá: poučení z šedesáti skutečných příběhů českých podnikatelů, ředitelů, investorů, tvůrců, umělců, sportovců, všeumělů a dobrodruhů.
Kniha vychází z populární série pravidelných setkání a přednášek FuckUp Nights, během kterých známé osobnosti v deseti minutách mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o věcech, co se zrovna dvakrát nepovedly. Jedná se o celosvětové hnutí s původem v Mexiku, kde se v roce 2013 první FuckUp Night uskutečnila. Dnes se koná každý měsíc ve více než 130 metropolích světa včetně českých měst. Setkání mají za cíl především oslavit neúspěch, jakožto zcela přirozenou a přínosnou součást lidského života.
Tomáše Studeník, zakladatel české verze Fuckup Nights Prague, ve své knize vycházející v naší edici Hvězdy šťavnatě převypráví a komentuje ty nejšťavnatější příběhy osobností, s nimiž se za několik let večerů Fuckup Nights setkal. Dozvíte se tak, co si z daného průšvihu odnesly a co by dnes třeba udělaly jinak, a v ideálním případě se poučíte dřív, než byste se sami vydali podobnou cestou.
„Jedna z nejdůležitějších knih, které jsem kdy četl – nepostradatelný návod, jak jasně přemýšlet o světě“ Bill Gates
Máte pocit, že se stav světa zhoršuje anebo se dokonce řítíme do záhuby? Pak patříte k většině, která se mýlí. Budete-li se zajímat o fakta, zjistíte, že je to trochu jinak. Vlastně ne trochu. Je to naopak.
Profesor Hans Rosling (†2017) byl švédský lékař, odborník na veřejné zdravotnictví ale taky vědec a skvělý vypravěč. Když jezdil po světě a přednášel, mluvil se studenty, kolegy, ale i se státníky či mocnými lidmi, všem kladl třináct stejných otázek. Zjistil, že většina z nás se nezávisle na úrovni vzdělání v pohledu na svět mýlí. Obrovské mezery v poznání jsou nejspíše způsobeny rychlými a velkými změnami (k lepšímu), které se na světě odehrály během posledních desetiletí.
Co myslíte, jak se za posledních dvacet let změnil počet lidí pod hranicí extrémní chudoby? Zvedl se, zůstal stejný, nebo se snížil? Patříte-li k pouhým pár procentům lidí na světě, odpovíte správně: počet extrémně chudých se snížil. A ne o málo: o polovinu, tedy zhruba o celou jednu miliardu! Přes devadesát procent lidí si myslí, že se stav zvýšil nebo zůstal stejný.
Rosling netvrdí, že je svět v pořádku. Nicméně tvrdí, že se zlepšuje ve většině důležitých oblastí. To například znamená, že mezinárodní úsilí a pomoc fungují. Čím méně extrémně chudých, tím méně utrpení, ale mj. tím méně problémů jako je například masová migrace nebo přelidnění.
Hans Rosling snil o tom, že své poznatky o světě i o naší nevědomosti předá co největšímu množství lidí, abychom se z nich dokázali inspirovat pro další zlepšování světa. Během posledních měsíců života se mu tento sen dařilo naplňovat – napsal knihu Faktomluva, popisující 10 nejčastějších „instinktů“ (biasů), jež nás svádějí k nepodloženě negativnímu vidění světa. Všechna tato zkreslení navíc Rosling ilustruje na fascinujících datech o životě na Zemi; data v tak obrovském rozsahu se totiž vědcům i Roslingovi podařilo shromáždit, zpracovat a uchopit až v posledních letech, takže kniha přináší nečekané vhledy i výhledy.
Přestože Faktomluva jako kniha mluví řečí faktů, je velice vtipná a osobní a nelze jí upřít ani silný terapeutický účinek na čtenáře žijícího v záplavě děsivých zpráv (instinktů). Obsahuje totiž i nástroje, jak s informacemi správně pracovat a uplatňovat tak kritické myšlení.
Faktomluva se zatím dočkala světového prodejního, čtenářského i mediálního úspěchu (trenduje v mnoha žebříčcích), takže nezbývá než doufat, že se její poselství promítne do myšlení obyvatel této úžasné planety více než se do ní promítají naše ne vždy užitečné instinkty. Spolu s Hansem Roslingem chceme věřit, že se to podaří.
Děláte dobře, že čtete!
