Odešel historik Dušan Uhlíř, autor Krvavého úterku

Otázka zkoušejícího: „Kterou náboženskou skupinu pozval kurfiřt Fridrich Vilém I. k usazování na pruském území?“

Odpověď studenta: „Hulány.“ 

Zkoušející se zatváří nanejvýš zmateně.

Chvíli mi to zabere, ale nakonec mi secvakne, že kolega-student si nejspíš spletl francouzské hugenoty s německou sektou habánů a následně habány s hulány, druhem vojenského jezdectva. 

Tahle osobní vzpomínka se pojí s mým studiem historie. A onen zkoušející profesor, který následně nevybuchl, nevysmál se dotazovanému nešťastníkovi, ani ho chladnokrevně nevykázal ven bez zápočtu, se jmenoval Dušan Uhlíř.

S těžkým srdcem o něm musím psát v minulém čase, protože minulý týden tento skvělý badatel a mimořádně laskavý člověk odešel na věčnost. 

Měl jsem to štěstí být Dušanovým studentem a později kamarádem. Data našich narození dělilo 43 let, ale to našemu přátelství nijak nebránilo. 

Vždycky měl radost ze sdílení svých nekonečných znalostí. Ať už jako ředitel muzea ve Slavkově a na brněnském Špilberku, jako univerzitní profesor, v televizi a v rozhlasových pořadech, v řadě článků a knih, za které získal nejrůznější ocenění.

Že je podmanivým vypravěčem dokázal i ve své poslední knížce Krvavý úterek a jiné zapomenuté příběhy z českých dějin, která vyšla u nás v Melvilu. 

Dušane, díky za tvoje přátelství. A za všechny tvoje čtenáře dodávám: díky za tvoje knihy, ve kterých vybledlá historie znovu ožila v reji barev.