Jak přežít střední věk a dožít se stovky?

Milé čtenářky a čtenáři,
jako váš nakladatel vám nyní nesmírně rád naložím několik osobních procitnutí, které jsem zažil díky novince Přežít Petera Attii:

• Díky knížce Přežít se tátovi ulevilo tak, že přestal mít depresivní nálady. Pomohlo, že si přečetl argumentaci autora Petera Attii o tom, jak klíčová je svalová hmota pro mozek u seniorů. Přesvědčilo jej to natolik, že se mnou začal chodit na tréninky a dnes má nejen větší sílu a stabilitu fyzickou, ale cítí se psychicky skvěle. Začal cvičit krátce před svými 85. narozeninami.
• Díky knize Petera Attii jsem si nechal udělat i relevantnější krevní testy a screening glykemie – a ukázalo se, že to, co dnešní klinická medicína stále ještě považuje za zdraví, je podle vědeckých poznatků už pokročilý náběh na aterosklerózu a cukrovku. Na poslední chvíli tak zavádím protokol, který mi pomůže riziko snížit. Je mi 51, měl jsem začít ve 30!
• Díky Peteru Attiovi jsem pochopil, proč máme takový chaos ve výživových doporučeních a proč existuje tolik protiřečících si „diet“, ale i našel systematický způsob, jak pro sebe najít optimální cestu v souladu s tím, co dokládá aktuální vědecký výzkum o nutriční biochemii. Nechci, aby můj život podléhal radám, které média desítky let šíří na základě pochybné interpretace slabých a zaostalých studií.
• Při čtení knihy Přežít jsem taky našel děsivé společné rysy mezi mou povahou lifehackera (připouštím, že dříve spíš „hypochondra”), který se snaží různá opatření uplatňovat ortodoxně až na úkor vlastního zdraví, vztahů či rodiny – a že tento přístup mi možná prodlouží a zlepší fyzické zdraví, akorát nebude, s kým bych to pak sdílel…
• Díky Peterovi Attiovi jsem se přestal obávat, že jsem obětí svých genetických predispozic (které mi jako sudičky věští různé formy úpadku). Došlo mi, že obětí osudu je jen ten, kdo není ochoten nést odpovědnost za své zdraví a svá rozhodnutí jako taková. 

Tím má procitnutí zdaleka nekončí, jen mě kolega prosí, abych už končil já. :) Dobrá tedy, uzavřu to tím, že moudřejší a vědecky vyváženější kniha o dlouhodobém zdraví podle mě neexistuje. Takže je-li vám pod třicet, určitě dejte knihu svým rodičům – a pokud je vám třicet+, pořiďte knížky dvě: darujete tak dlouhý a zdravý život nejen rodičům, ale i sobě.
 
Váš Tomáš Baránek

„Nejlepší kniha o zdraví, jakou jsme kdy vydali? Jednoznačně Přežít!“
Vladimíra Škorpíková, redaktorka českého překladu